Studijní předměty

Studenti pracují na svých tématech, dostávají průběžné úkoly a samostatné práce. Plán školního roku je zároveň dotvářen podle skupinové dynamiky studentů, jejich procesů a směřování.

V průběhu roku v rámci epoch přijíždějí také zahraniční lektoři se svými tématy jako například: Goetheho nauka o barvách, 12 smyslů, Sociální malování, Parzival, Integrální nauka o hvězdách a další…

Člověk jako tvůrce vlastního osudu

Člověk jako tvůrce vlastního osudu

Studenti jsou uváděni do světa lidských dějin v duchovních obrazech mytologií jednotlivých kultur. Na příkladu těchto obrazů studenti získávají přehled o vývoji myšlení a vnímání v průběhu lidských dějin - od duše citové v dávných kulturách, přes duši rozumovou v řecké kultuře až po duši vědomou v období od počátku 15. století. Per analogia dochází studenti k tématům současnosti. Probírány jsou postupně kultury a mytologické obrazy Indie, Mezopotámie, Egypta, Persie a Řecka, období duše vědomé je uchopeno v biografiích Mistra Jana z Husi, Karla IV. atd.

Poté pozorováním zjevných projevů i skrytých příčin se učí studenti vnímat současný svět a místo člověka s jeho úkoly v něm. Současně na tuto látku navazuje později práce na biografii člověka. Studenti zpracovávají nejdříve biografie některého z blízkých příbuzných a teprve ve vyšších ročnících se dostávají k biografii vlastní. Cílem je naučit studenty vnímat lidský život a osud v různých proměnách a nenechat se fascinovat momentálními osudovými zátěžemi, naučit se vnímat v biografii vlastní i v životě lidstva smysl.

Geneze osobnosti a kritické momenty tohoto procesu 

V hierarchické posloupnosti jednotlivých vyučovaných předmětů navazuje tento tematický okruh na předmět „Člověk jako tvůrce vlastního osudu“. To, co studenti získávají v prvém předmětu z hlediska filosofického a psychologického, pak v tomto předmětu převedou do praktických poznatků o zákonitostech vývoje člověka - jednotlivce.

Sociální handicap a osoby sociálně handicapované

Studenti jsou vedeni k rozumění nejrůznějším formám tzv. patologického chování jednotlivců i celých skupin. Formou přednášek a seminářů se seznamují nejen s problematikou osob tělesně a duševně handicapovaných, ale i osob, jejichž handicap plyne z terénu sociální patologie (týrané děti, manželské krize, alkoholové a nealkoholové závislosti, patologické hráčství, predelikventní a delikventní skupiny, sociální patologie stárnutí, stáří a umírání a nově rozšířené vlivy civilizačních onemocnění - AIDS, rakovina, alergie a bronchiální astma, poruchy krvetvorby, diabetes, kardiovaskulární onemocnění atp.).

Na příkladech, které studenti přinášejí ze svého každodenního života, nebo které jsou jako kasuistiky vyprávěny vyučujícím, se společně hledá adekvátní forma rozumění, případně řešení probíraných problémů. Kasuistika bývá studenty dramaticky zpracována a přehrávána, přičemž se studenti vyměňují v jednotlivých rolích a hledají způsoby možných řešení. V průběhu studia mají studenti možnost se hlouběji ponořit do témat nejrůznějších druhů tzv. postižení a proniknout k jejich skutečné hlubší podobě; ať už se jedná o postižení tělesná, duševní, postižení vyplývající z věkové kategorie (období dospívání, dospělý věk, zralý věk, krize stárnutí, stáří, problematika umírání), ze způsobu komunikace, z osudových krizí apod.

Léčivá moc pohádek - logoterapie a výklad symbolů 

Cílem předmětu je seznámení studentů s praobrazy jako základními duševními silami života, existujícími předvědomě a ovlivňujícími lidský osud. Studenti jsou vedeni ke schopnosti uvědomovat si a rozlišovat praobrazy v řeči pohádek a mýtů. V logoterapii se studenti učí nakládat se Slovem, s jeho významem, obsahem i formou a se způsobem jeho využití při terapii.

Léčebná pedagogika

Úvod do léčebné pedagogiky

Studenti se seznámí s historickými souvislostmi vzniku studijního oboru Léčebná pedagogika, sociální a umělecká terapie a na základě těchto souvislostí budou uvedeni do předmětu „Léčebná pedagogika“. Seznámí se s biografiemi průkopníků – Rudolfa Steinera, Ity Wegmanové a Karla Königa a s jejich dílem. Skrze uchopení historických souvislostí studenti získají obraz celkového rámce, ve kterém se budou pohybovat při studiu oboru Léčebná pedagogika, sociální a umělecká terapie v Akademii sociálního umění TABOR, získají základní znalost okolností, v jejichž rámci Rudolf Steiner rozvíjel anthroposofické myšlenky, a vytvoří si tak základnu pro další prohlubující studium.

Léčebná pedagogika

Předmět seznamuje studující s oborem léčebné pedagogiky jako integrujícího oboru mezi obecnou pedagogikou, speciální a sociální pedagogikou a medicínskými, psychologickými a sociálními vědami. Studující poznávají léčebnou pedagogiku a sociální terapii jako obor, který má bohatou historii a v posledních letech nachází v ČR své místo v moderní péči o znevýhodněné jedince v každém věku a dále jako obor, jehož význam roste se zvyšující se společenskou potřebou odborníků v oblasti včasné diagnostiky a terapie, prevence a terapie vývojových poruch a poruch chování, inklusivního vzdělávání a výchovy dětí, mladistvých a dospělých lidí s postižením, stejně jako se zvyšující se potřebou komplexní a komunitní rehabilitace a poradenství.

Studujícím jsou zprostředkovány teoretické i praktické základy v oblasti terapeuticko-výchovné pomoci jednotlivcům, kteří zaostávají za svými možnostmi, mají poruchy vývoje či chování, nejsou schopni vést způsob života přiměřený jejich věku v důsledku svého postižení, onemocnění či jeho následků. Zároveň se učí poskytovat pomoc, která spočívá v podpoře kompetencí jednotlivce orientovat se, rozhodovat se, vytvářet vztahy, komunikovat, nacházet význam a smysl, přijímat a realizovat hodnoty.

Všeobecná nauka o člověku

Důkladné poznání vývojových fází člověka je nezbytné pro celou oblast léčebné pedagogiky a sociální terapie. Nejprve se zabýváme fází raného dětství s jeho vývojovými kroky, jak se projevují v procesu osvojování si chůze, řeči a myšlení. Pak následují fáze vývoje malého (předškolního) dítěte; dítěte ve školním období; člověka dospívajícího (puberta a adolescence); člověka dospělého a člověka stárnoucího. Vývojové procesy a krize těchto jednotlivých životních období jsou podstatnými prvky pro celostní pochopení lidské biografie.

Anthroposofická antropologie chápe člověka jako bytost tělesnou, duševní a duchovní. Podobu tělesnosti a duševnosti člověka můžeme na tomto základě chápat jako výsledek duchovních intencí (duchovního směřování k vlastním vývojovým cílům) lidské individuality. Zároveň důkladné poznání bytostných článků lidské konstituce tvoří velice důležitý základ pro léčebně pedagogickou a sociálně terapeutickou diagnostiku a terapii.

Embryologie

Cílem předmětu je pochopit vztah člověka k zákonitostem, které ho přesahují. Pochopit pojem fylogeneze a ontogeneze, jejich vzájemný vztah a vlastní tvůrčí podíl na tomto procesu. V rámci předmětu uchopíme vývoj člověka v počátečních stádiích embryonálního vývoje. První čtyři týdny vývoje v souvislosti s čtyřčlenností člověka, vývoj srdce – trojčlennost člověka, vývoj vnitřních orgánů ve vztahu k sedmičlennosti a vývoj oka a ucha jako vývoj dvou polarit.

Umělecká terapie

Arteterapie

Obsah výuky arteterapie je členěn do několika tematických bloků: Práce s barvou, prožívání barev, terapie barvami, dynamické kreslení, kresba, kresba částí lidského těla, portrét, malba, práce s hlínou, konkávní a konvexní tvary, nádoby, modelování hlavy, práce se dřevem, výroba jednoduchých hudebních nástrojů ze dřeva, řezba loutky, práce s přízí, tkaní atd.

Vlastní uměleckou činností jsou studenti vedeni k důvěře ve schopnosti a možnosti každého člověka. Studium jednotlivých uměleckých technik je prožíváno zároveň s výkladem, jak je možno techniku aplikovat v terapeutických situacích. Malováním se studenti učí vnímat svět barev a prožívat se v něm, s cílem objevit, jak která barva terapeuticky působí. Prací na kopiích uměleckých děl se studenti empaticky sžívají s obrazem, který působí na lidskou duši. Modelováním či řezbou plastik posilují studenti nejen svoji zručnost, ale především vůli.

Člověk a hudba

Obsah výuky je členěn do tematických bloků: hudební architektura, hudební plasticita, barva, tón, hudba jako lék, hudba a slovo, hudba a pohyb, vnímání a prožitek hudebních tónů, forma lidové písně a bytostné články člověka, prožitek intervalů, hudební psychologie, Chladniho obrazce, léčení a výchova hudbou. Výuka je realizována formou přednášek a praktických hudebních cvičení, prezentací souvisejících kasuistik a jejich rozborem včetně modelování indikovaných terapeutických přístupů. Významným prvkem výuky je vlastní "muzicírování" - zpěv a hra na hudební nástroje ve formách společných i individuálních.

Muzikoterapie

Muzikoterapie představuje možnost cíleného působení na člověka prostřednictvím hudby; cílem je kompenzace určitých nevyrovnaností, které omezují člověka v jeho zdravém vývoji. Směřuje k prožitku harmonie a řádu v hudbě a využitím hudebních prvků, analogických s kvalitami, procesy a silami působícími v člověku, k témuž individuálnímu vnitřnímu prožitku. Hudba tak může pomáhat ke změně či zmírnění nerovnováhy, kterou člověk prožívá jako nemoc či postižení. Může pomáhat rozeznít v člověku síly, které vedou k jeho uzdravení.

Divadlo, dramaterapie

Výuka obsahuje různá přípravná cvičení (např. mluvní cvičení a recitaci) a nastudování vybraných divadelních her. Jsou to jednak hry, vztahující se k jednotlivým ročním obdobím (Vánoční hra, Velikonoční hry, Jánské hry, Michaelské hry), dramatizace filosofických témat (např. Kráska a zvíře) a hry aktivně tvořící v oblasti sociálního handicapu (Honzův příběh – o drogách a závislosti, Kašpar Hauser aj.). Cílem je naučit studenty vžít se do nejrůznějších lidských charakterů a typů (rozvoj empatie), rozvoj pohybové a vyjadřovací schopnosti, prožitek intenzivní práce na sobě samém a budování dovednosti spolupráce v tvůrčím kolektivu.

Tvořivá řeč

Řeč jako bezprostřední výraz osobnosti člověka vždy velice působí v léčebně pedagogické a sociálně terapeutické praxi. Proto má zcela zásadní význam věnovat se v průběhu léčebně pedagogického a sociálně terapeutického vzdělávání rozvoji zřetelné a vědomě diferencované řeči. Umělecká tvořivá řeč je k tomu vhodným prostředkem. V oblasti divadla pak vzděláváme a rozvíjíme spojení duševního výrazu, duševního gesta člověka s vědomě utvářenou řečí na jedné straně, s jasným gestem, postojem a pohybem na druhé straně. Tvořivá řeč a divadlo se tak stávají velice významným prostředkem rozvoje osobnosti člověka a vytváření sociálního společenství.

Eurytmie

Eurytmie je označována jako viditelná řeč nebo viditelný zpěv. Eu – řecky nádherné a Rhytmus – řád. Doslovný překlad by mohl znít „nádherný řád“. Pohyb vychází z celé bytosti v souladu se zdroji životních sil. Proto jsou pohybem objevovány nejenom jednotlivé hlásky, ale i tóny a formy, které jsou pohybem psány v Zemi.

Eurytmie napomáhá uchopení a osvojení si obecné tvořivosti, tzn. nespecializuje se jen na pohybovou kulturu, ale napomáhá k vytváření tvůrčího procesu. Prostředkem k poznávání přírodních zákonitostí je zde pohyb, svalová činnost je uváděna do pohybu vědomě, myšlením a citem, tím je pohyb veden zpět k reflexi, uvědomění si sebe sama a souvislostí, ve kterých se pohybuji. Umělecký pohyb v eurytmii vychází z hlubokých základů řeči a hudby, vtělených do básnických a hudebních děl. Eurytmický pohyb se pak stává jejich oduševnělým výrazem. Eurytmická cvičení tedy jednak rozvíjejí hlubší uchopení básnické a hudební tvorby, jednak zprostředkovávají nové zkušenosti člověka s vlastním pohybem v prostoru, s pohybem ve skupině a v souvislosti sociálního celku. Eurytmie tak hluboce působí ve smyslu uměleckém i terapeutickém.

Kreslení forem

Je jistě dobré, aby se člověk ve škole naučil číst, psát a počítat; stejně nezbytné však je, aby se člověk učil tvořit, aby poznával své tvořivé síly, aby se stával tvůrčí bytostí. V rámci waldorfské pedagogiky k tomuto cíli slouží také kreslení forem - předmět pro waldorfské školy specifický stejně jako eurytmie. Kreslení forem podporuje spolupráci obou mozkových hemisfér. V rukou tvořivého učitele se kreslení forem může stát mohutným nástrojem na cestě vzdělávání dětí a dospívajících mladých lidí k tvůrčímu vědomí svobodného člověka.

Pozorování přírody

Základem terapeutické práce je schopnost pozorování - čistého pozorování bez příměsi našeho soudu, kritiky nebo domněnek. Cílem bude snaha k takovému pozorování dospět a na základě toho rozvíjet a využívat dané schopnosti při práci v sociální oblasti. V rámci pozorování přírody se budeme snažit rozvíjet a prohlubovat naše pozorování v průběhu ročního rytmu a přírodních změn. Přírodní změny a procesy jsou spojeny také s naším prožíváním a s našimi duševními procesy. Na základě pozorování fyzických aspektů se budeme snažit nahlížet vnitřní podstatu pozorovaného. S tím souvisí také schopnost vlastního pozorování, vnímání a sebereflexe.

Filozofie

Prostor a čas - dimense lidské existence

Tímto předmětem se završuje oblouk od filosoficko-psychologického pohledu na člověka v jednotlivých kulturách přes konkrétní vývoj osobnosti a kritické momenty tohoto procesu až po východiska praktického začlenění člověka do konkrétního rytmu dne, týdne a roku za užití konkrétních terapeutických postupů. Předmět má dvě polohy: jednak filosoficko-psychologickou (rytmus jako prožitek individuality a společenství), jednak kosmologickou (rytmy fyzikální, astronomické, kvantová fyzika, nauka o světle apod.), která také učí porozumění novým a základním pojmům vědy.

Úvod do anthroposofie

Studenti se seznámí se základním obsahem anthroposofie a anthroposofickou antropologií s pohledem na svět. Cílem předmětu je společná myšlenková práce na základních tématech a otevření dalších obsahů ke studiu. K předmětu se vztahují cvičení vzniklá v kontextu výukové situace.

Úvod do Filozofie svobody Rudolfa Steinera

Studenti se seznámí s obsahem knihy Rudolfa Steinera Filosofie svobody. Předmět spočívá ve společné myšlenkové práci na tématu svobody, sebezkušenosti a získání sebepoznání na základě hledání svobody ve vlastním životě a směřuje k otevření dalších duševních obsahů ke studiu.

Úvod do Tajné vědy Rudolfa Steinera

Studenti se seznámí s obsahem knihy Rudolfa Steinera. Společná myšlenková práce na tématech knihy navazuje na předmět úvod do antroposofie a cvičení vztahující se k obsahům kapitol.

Náboženství

Vývoj vědomí v kulturních epochách - Starý zákon - Křesťanství jako mystická skutečnost 

V rámci předmětů, které po sobě navazují v jednotlivých ročnících, se studenti seznamují s vývojem vědomí v jednotlivých kulturních epochách (od starověkých říší až po současnost). Pochopení vývoje lidského vědomí v jednotlivých kulturních epochách přispívá k porozumění smýšlení jednotlivých kultur a národů v historickém a náboženském kontextu.

Náboženská a kulturní rozmanitost 

Studenti se v rámci předmětu seznamují s kulturní a náboženskou rozmanitostí ve společnosti a společenstvích, jsou uváděni také do uvědomění si významu kulturně-náboženské rozmanitosti na školách a v třídních společenstvích.

Historie

Starší česká literatura

V předmětu se studenti seznámí se starší českou literaturou jako je Kosmova kronika nebo Labyrint světa a ráj srdce Jana Amose Komenského. Na základě četby a uměleckého zpracování se dotýkají témat, která souvisejí s českými dějinami.

Historické exkurze

Studenti jsou na základě putování, výletů a exkurzí vedeni k poznávání českých památek a důležitých míst, kde se odehrávaly české dějiny. Seznamují se tak s českou historií a významností českých dějin v historických souvislostech.

Literatura

Mýty a báje, česká a světová literatura

Studenti si na základě četby mýtů, bájí, antické i současné literatury postupně tvoří pomyslný most z minulosti až do současnosti. Na základě četby a uměleckého zpracování docházejí k podstatě obrazů a výjevů bájí a mýtů, k pochopení myšlenek a postojů velikánů české a světové literatury a k porozumění souvislostí v historickém kontextu. Bhagavadghíta, Epos o Gilgamešovi, Popol Vuh, Kalevala, Edda, Homér – Illias a Odyssea…

Trvale udržitelný život na zemi

Život ve společenství a trvale udržitelný život na zemi - praxe

Studenti se v průběhu tří let seznámí s různými aspekty života ve společenství, což je klíčovým předpokladem pro jejich budoucí povolání v sociální oblasti a se základy ekologického (biodynamického) zemědělství, které vede k udržitelnosti života na zemi. Studenti získají znalosti a dovednosti a rozvinou schopnosti, které jsou významným předpokladem sociálního terapeuta, jako jsou schopnost empatie, komunikace, sdílení zodpovědnosti, rozdělení kompetencí, dále vědomí ekologických souvislostí lidského konání ve světě i v nejbližším okolí, základní dovednosti a znalosti v péči o život – půdu, rostliny, zvířata. Skupinové praxe v rámci výukových epoch probíhají v Sociálně terapeutickém centru Tábor.

Ruční práce

Šití

Studenti se seznámí s řemeslem, které už samo o sobě přináší v této “zjednodušené“, rychlé a přetechnizované době velmi mnoho pozitivního pro zdravý duševní vývoj člověka. Studenti si zažijí proces výroby řemeslného výrobku od začátku do konce a získají svůj vlastnoručně ušitý oděv. Studenti jsou vedeni k tomu, aby pozorovali své duševní pochody během práce a při zpětném pohledu získávají o sobě mnoho cenných poznatků. Otázky po smyslu této práce a po hlubším smyslu lidského oděvu vůbec přivádějí studenty k novým pohledům na svět a sebe sama v tomto světě.

Dřevořezba

Studenti se seznamují s přírodním materiálem - se dřevem. S jeho kvalitou a kvalitou jednotlivých stromů, rozmanitostí, zpracováním, využitím a s dřevořezbou jako uměleckou a také terapeutickou technikou.